Skok na hlavní obsah webu.

Krev, krev, krev...

Když jsem se ve škole rozhodoval co dál, darování krve pro mě byla jasná volba.

Tak a teď vážně. Na škole se opět objevila akce „Modrá fakulta dává modrou krev“ a tak jsem neváhal a přihlásil jsem se. Je to výzva. Již déle jsem o tom uvažoval a navíc když to je od školy tak hurá do toho.

Držel jsem se zásad a doporučení a den předem jsem jedl dietně. Sice mě v lednici lákali různé věci, ale odolal jsem. Ráno vstanu a už to začínalo. Divný pocit v žaludku. Strach z neznámého. Naštěstí ve škole jsem na to zapomněl a pak hurá do nemocnice. Všichni jsme se sešli na transfuzní stanici a začalo zajímavé vypl?ování dotazníku. Zapsání do evidence. Moč. A kontrolní odběr krve. Nevím čím to, ale ta jehla v žíle byla dost nepříjemná. A tak se mě začali zmoc?ovat obavy, že ten odběr bude něco podobného akorát delší. No na psychiku a žaludek šílenost. Pak pokec s doktorem. Tlak, občerstvené. A už jsem čekal na napíchnutí. Psycho. Napíchla mě a kupodivu jsem to v žíle vůbec necítil. Zajásal jsem, že to bude OK, ale omyl. Nevím čím to, ale začalo se mi dělat špatně. Tak mě podložily nohy a odběr pokračoval. Udělalo se mi líp a vše bylo OK. Sice sestřička měla obavy, protože jsem prý byl bílý jako stěna, ale mě bylo fajn. Sestřičky byly milé a ani jsem se nenadál už jsem měl naplněný limit. Jenže jakmile mě odpojila a přestala vysosávat. Začalo se mi dělat opět špatně. Ale šlo to. Nohy stále nahoře takže se to srovnalo. Po 10min jsem se přesunul vedle a vše bylo jako předtím. Bylo mi špatně. Stále prý bledý a tak jsem si lehl. Kecali jsme. Poznal jsem další fajn lidičky ze školy a já na vše zapomněl. Bylo mi fajn a hurá domů.

Autor: PHX | Vyšel: 19.04.2006 17:31:24 | Zobrazení: 3060